KMENOVÉ BUŇKY:
Kmenové buňky jsou základními stavebními bloky organizmu. Zárodek, který se po početí dělí a putuje směrem k děloze, kde se poté uhnízdí, tvoří buňky „schopné všeho“. V 15. den vývoje zárodku začíná specializace těchto buněk na nervové, mozkové, svalové, kožní atd. V těchto buňkách se aktivují jednotlivé etapy genetického materiálu (tzv. DNK), a tím se stanou schopnými vykonávat své specifické úkoly v dělbě práce mezi orgány a tkáněmi. Specializující se buňky ztrácejí svoji „všehoschopnost“. V průběhu vývoje zárodku se však zachová i malý počet těchto „všehoschopných“ buněk, které nazýváme tkáňovými kmenovými buňkami.
Při porodu takové buňky obsahuje i pupečníková krev. Buňky jsou z této krve oddělitelné a lze je uchovat v životaschopném stavu. Pupečníková krev a kmenové buňky z ní získané jsou k dispozici pro uchování výhradně při narození novorozence. Buňky mající tyto zvláštní schopnosti lze získat v pozdější době života rovněž z kostní dřeně, ale s ohledem na kvalitu a množství je optimálním zdrojem těchto buněk pupečníková krev.
* mimo jiné…
Pupečníková krev obsahuje kromě krvetvorných buněk i zárodečné buňky schopné se diferencovat také na jiné typy buněk. Některé se jen objevují, některé jsou známé již déle a některé již byly i experimentálně použité. Z nejdůležitějších vybíráme následující:
Buňky produkující inzulín - transplantace těchto buněk by umožnila vyléčit pacienty s cukrovkou.
Mozkové buňky - u některých onemocnění mozku, jako je např. Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba, může transplantace těchto buněk obnovit poškozené funkce mozku. U Parkinsonovy choroby již byly experimentálně buňky pupečníkové krve úspěšně použity.
Buňky srdečního svalu - po infarktu myokardu se na místě infarktu vytvoří jizva, která je, v porovnání se zdravým srdečním svalem, méněcenná. Náhradou jizvy za buňky srdečního svalu by bylo možné obnovit pevnost a sílu srdce. I tento postup se již v klinickém experimentu potvrdil.
Všechna tato využití kmenových buněk jsou stále ještě v experimentálním stádiu výzkumu. Může proto ještě nějakou dobu trvat, než se stanou součástí lékařských standardů pro léčebné metody. Vědci nicméně věří, že kmenové buňky sehrají v „lékařství budoucnosti“důležitou roli.